Svět pro praváky

Protože je v naší současné společnosti většina praváků, respektive praváků a lidí, kteří nevědí, že jsou ve skutečnosti leváci, je zároveň naše společnost výrazně uzpůsobena pro praváky. Jak moc tomu tak je, si na první pohled nemusí být úplně snadné všimnout. Co všechno je přizpůsobeno pro praváky dokáží nejlépe vidět leváci, pro které může být leckdy takové nastavení problémem.

Bohužel se jedná o začarovaný kruh. Čím více je společnost uzpůsobena pro praváky, tím více leváků bude žít jako praváci, což povede k ještě menšímu počtu leváků, což povede k menší nutnosti přizpůsobovat se potřebám leváků, což povede k ještě menšímu počtu leváků a tak pořád dokola.

Naopak, čím je společnost více otevřená vůči levákům a čím dostupnější jsou nástroje pro leváky, tím více leváků ve společnosti bude, díky čemuž společnost bude ještě více otevřená vůči levákům a tak dále.

Každodenní nástroje

Mnoho nástrojů a přístrojů je uzpůsobeno pro praváky. Verze pro leváky neexistují buď vůbec, nebo jen v omezeném množství, omezeném výběru a málo dostupné. Jedná se například o následující…

Při práci s počítačem si můžete všimnout jednak umístění tlačítek na myši, kde hlavní tlačítko je nalevo, aby jej bylo možné mačkat ukazovákem pravé ruky. Některé myši jsou naštěstí oboustranné a v nastavení počítače lze prohodit funkci tlačítek.

Obdobně je pravákům přizpůsobena klávesnice. Klávesa Enter je umístěna vpravo stejně jako numerická klávesnice, přičemž jejich ovládání levou rukou by bylo velmi nepraktické. Komunikační aplikace v telefonech (whatsapp, messenger, telegram, signal…) mají odesílací tlačítko umístěné rovněž vpravo.

Kuchyňské škrabky, které mají ostří rovnoběžně s rukojetí, mají své ostří umístěné pouze na jednu stranu, a to tak, že je lze používat pouze pravou rukou. Některé nože pro krájení na tenké plátky jsou nabroušeny pouze z jedné strany, přičemž je většina z nich rovněž uzpůsobena pro krájení pravou rukou.

Dalším běžně používaným nástrojem v domácnosti jsou nůžky. Ty sice na první pohled vypadají jako oboustranně použitelný nástroj, ve skutečnosti jsou ale taktéž uzpůsobeny pro pravou ruku. Pokud se pokusíme běžnými (praváckými) nůžkami stříhat levou rukou, aniž bychom tomu nepřizpůsobovali pohyb ruky, nůžky najednou tak dobře fungovat nebudou a pravděpodobně se v nich papír (nebo cokoliv, co stříháme) vzpříčí.

Velké množství různých přístrojů a nástrojů má ovládací prvky umístěné napravo pro ovládání pravou rukou. V některých případech je ovládání levou rukou vysoce nepraktické, někdy téměř nemožné. Klasickou ukázkou je fotoaparát, kde je tlačítko spouště umístěno napravo od objektivu, napravo bývá rovněž umístěn ovládací panel. Z různých nástrojů lze jmenovat například pokosovou pilu nebo ruční kotoučovou pilu (lidově zvanou mafl), které jsou taktéž uzpůsobeny pro pravou ruku.

Pravoruká škola

Levoruké dítě na první překážky narazí už ve škole. Kromě toho, že naše písmo píšeme zleva doprava, takže při psaní pravou rukou se ruka hezky pohybuje před psaným textem, zatímco při psaní levou rukou musíme dávat pozor, abychom si právě napsaný text nerozmazali, je další překážkou uspořádání tříd ve školách.

Můžete si všimnout, že lavice jsou ve třídách vždy umístěny tak, že ve směru sezení studentů jsou okna po levé straně. Venkovní světlo tedy svítí pravorukým studentům na sešity či papíry, zatímco levorucí studenti si při psaní, kreslení nebo rýsování levou rukou stíní. Dříve bylo uspořádání tříd jedním z nesmyslných argumentů, proč přeučovat leváky na psaní pravou rukou.

Leváci za volantem

Zatímco u většiny nástrojů máme alespoň omezený výběr verzí pro leváky, jsou situace, kde je stranová orientace pevně dána a je prakticky nemožné si ji uzpůsobit dle své potřeby. Klasickým příkladem je situace na silnicích.

Ve větší části světa musíme jezdit po pravé straně a v autě ovládáme pravou nohou plyn a brzdu a levou nohou spojku (toto nastavení je stejné i ve vozidlech pro levostranný provoz), rychlosti musíme rovněž řadit pravou rukou. Levostranný provoz, se kterým se můžeme setkat například v Anglii, v Austrálii nebo na Novém Zélandu, může být zase ne zcela vyhovující pro praváky. Samozřejmě v dopravě ale nějaké konvence mít musíme, aby auta nejezdila po libovolné straně podle toho, jak se zrovna řidiči zachce.

Závěrem…

Když se okolo sebe dobře rozhlédnete, uvidíte kolem sebe mnoho dalších příkladů toho, jak moc je náš svět přizpůsoben domnělé pravoruké většině. Naše současná společnost si přitom zakládá na toleranci všech různých menšin, ať už se jedná o náboženství, barvu kůže, sexuální orientaci…

Čím lépe bude naše prostředí přizpůsobeno i pro přirozené fungování leváků, tím méně leváků bude mít potřebu svojí levorukost skrývat (ať už vědomě nebo nevědomě).