Jak vypozorovat, jestli je dítě levák, nebo pravák

U menších dětí je velice důležité dobře vypozorovat, zdali jsou leváci nebo praváci a ideálně tak předejít tomu, aby se z nich stali skrytí leváci. Pokud máme podezření, že se z dítěte už skrytý levák stal, stále můžeme situaci napravit nebo alespoň částečně zmírnit.

Děti doporučuji sledovat při rozličných činnostech, zejména při těch, kde není přesně stanoveno, jakou stranou těla by měly být prováděny – u nich je menší šance, že dítě činnost provádí stejně, jako to vidělo ve svém okolí, ale místo toho nechává projevit své přirozené nastavení. Doporučuji sledovat nejen činnosti prováděné pomocí rukou, ale zaměřit se také na nohy. Většina činností pro ruce je totiž nějak stanovena společností, zatímco na nohy se příliš nedbá. Například je dáno, jakou rukou se má kreslit nebo jíst, zatímco u kopání do míče nebo lezení do větších schodů nám zpravidla nikdo žádná pravidla nediktuje.

Děti nám obzvláště dobře mohou ukázat své přirozené preference při aktivitách, které dosud nikdy nepraktikovaly a také je ještě nikdy neviděly nikoho jiného dělat. Děti mají tendenci napoprvé uchopit nástroje nebo předměty podle své vlastní predispozice. Je proto vhodné umisťovat nebo podávat pomůcky tak, aby si dítě samo vybralo, kterou rukou je chytí. Například není dobré automaticky umístit lžíci na pravou stranu talíře nebo podávat tužku automaticky do pravé ruky.

Mnoho předškolních dětí například střídá obě ruce při kreslení, což je situace, kdy je dobré se zeptat, kterou rukou mají z kreslení větší radost. Naopak nezaměřovat se a nedotazovat se na to, kterou rukou jim kreslení jde lépe. Obecně platí, že je prospěšné podporovat děti v tom, aby používaly ruku (nebo nohu), kterou je příslušná činnost více baví, namísto ruky (nebo nohy), kterou dokáží činnost dělat rychleji či lépe.

Shrneme-li to, nejdůležitější je nechat dítěti prostor, aby samo ukázalo, co je mu přirozené. Nepředurčujme ho k tomu, kterou rukou má něco dělat, ale všímejme si jeho spontánních voleb a drobných náznaků v běžných situacích. Citlivým pozorováním a otevřeným přístupem můžeme dítěti pomoci rozvíjet jeho přirozené schopnosti bez zbytečného tlaku. Zároveň tak můžeme zabránit nechtěnému přenastavení leváka a souvisejícím potížím.